Začala se vám ráno rosit okna? Jednu věc na nich nenechávejte, na podzim si zaděláváte na problém

Stačilo několik chladnějších nocí a v řadě domácností se vrátil známý podzimní obrázek. Zatímco přes den mohou teploty stále připomínat konec léta, během noci se skla a rámy oken výrazně ochladí. Teplý vzduch uvnitř domácnosti přitom obsahuje vodní páru, která se při kontaktu se studeným povrchem mění na drobné kapky vody.

Nejvíce je to vidět právě na oknech, protože patří mezi nejchladnější povrchy v místnosti. Kondenzace bývá výrazná zejména v ložnici po probuzení, ale také v kuchyni po vaření nebo v místnostech, kde se suší prádlo. Státní zdravotní ústav mezi běžné zdroje vlhkosti v interiéru řadí například lidské dýchání, sprchování, vaření, sušení prádla, rostliny nebo chov zvířat.

Co na okně ráno raději nenechávat

Právě vodu. Jestliže jsou skla po ránu pokrytá kapkami, není ideální čekat, až samy postupně uschnou. Voda může stékat na spodní část rámu, těsnění a parapet a při opakovaném zvlhčování může vzniknout prostředí vhodné pro růst plísní.

Stačí proto sklo a především spodní část okna ráno osušit savým hadříkem nebo stěrkou. Použít lze také vysavač na okna, který vodu rovnou odsaje. Podstatný není konkrétní přístroj, ale to, aby voda nezůstávala dlouhodobě na skle, těsnění nebo parapetu. Stejný postup doporučují i některé veřejné instituce zabývající se problematikou vlhkosti v domácnostech.

Samotné utírání ale řeší pouze následek. Pokud se okna silně rosí prakticky každé ráno, je potřeba zaměřit se také na množství vlhkosti v místnosti a větrání.

Větrání je důležité i v chladném počasí

Na podzim se často mění jeden zásadní návyk. Zatímco v létě máme okna otevřená velkou část dne, s prvním ochlazením je začneme nechávat zavřená. Současně se ale častěji suší prádlo uvnitř, více vaříme a po sprchování už koupelnu nevyvětráváme tak dlouho. Vzniklá vlhkost potom zůstává v interiéru.

Pomoci může krátké a intenzivní větrání, používání digestoře a ventilátoru v koupelně nebo ponechání funkčních větracích štěrbin otevřených. Při vaření se vyplatí používat pokličky a pokud je to možné, prádlo nesušit v nevětrané místnosti.

Státní zdravotní ústav uvádí jako optimální relativní vlhkost v interiéru přibližně 45 až 55 procent a teplotu kolem 20 až 22 °C. Právě kombinace vysoké vlhkosti, studených povrchů a nedostatečného proudění vzduchu zvyšuje riziko kondenzace.

Největší problém nemusí být přímo na skle

Orosené okno má jednu výhodu – vody si většinou všimneme. Horší mohou být místa, která na první pohled nekontrolujeme. Kondenzace a následná plíseň se mohou objevit například v chladných rozích místností, za skříní přisunutou k obvodové zdi nebo kolem okenních ostění.

SZÚ upozorňuje, že právě nedostatečné proudění vzduchu za nábytkem nebo v koutech může růstu plísní napomáhat. Pokud se proto v některé části místnosti pravidelně objevují mokré skvrny, zatuchlý zápach nebo černé tečky, nestačí pouze častěji utírat okno. Je potřeba zjistit příčinu zvýšené vlhkosti.

Ne každá vlhkost je způsobená špatným větráním

Silné a dlouhodobé rosení oken také nemusí automaticky znamenat, že domácnost málo větrá. Za problémem může stát tepelný most, nedostatečné vytápění nebo stavební závada. Vlhkost ve zdivu může způsobit rovněž zatékání, porucha potrubí nebo jiné poškození konstrukce.

Pokud se tedy na okně objeví po první chladnější noci několik kapek, není důvod k panice. Jestli se ale voda každé ráno hromadí na parapetu, objevují se černé skvrny kolem rámů nebo vlhnou i stěny, stojí za to problém řešit dříve, než začne topná sezona naplno.

Podzimní rutina přitom může být velmi jednoduchá: ráno setřít vzniklou vodu, krátce vyvětrat a průběžně sledovat vlhkost v místnosti. Pár minut navíc může rozhodnout o tom, zda zůstane u několika kapek na skle, nebo se během zimy přidá podstatně nepříjemnější problém s vlhkostí a plísní.

Zdroje: IdealHome.co.uk, SZÚ.cz – plísně v bytech, SZÚ.cz – teplota a vlhkost v budovách, GOV.UK