Podzim přináší další sezonu viróz. Češi doma dělají chyby, které mohou potíže zhoršit

Ministerstvo zdravotnictví ve svém doporučení z 22. září připomnělo, že podzimní a zimní období je každoročně spojeno s vyšším výskytem akutních respiračních infekcí. U rizikových pacientů mohou mít závažnější průběh zejména chřipka, infekce RSV nebo covid-19. Jak výrazně respirační onemocnění zasahují do běžného života, ukazují také údaje České správy sociálního zabezpečení. Jen v roce 2025 evidovala 919 589 ukončených pracovních neschopností kvůli akutním infekcím dýchacích cest. Celkem šlo o 9 840 965 prostonaných dnů a průměrná délka jedné neschopnosti činila 10,7 dne.

U kašle záleží na tom, zda je suchý, nebo vlhký

Kašel je obranný reflex a u virové infekce může přetrvávat i poté, co ostatní příznaky ustoupí. Podle Národního zdravotnického informačního portálu se akutní kašel označuje jako kašel trvající méně než tři týdny, subakutní trvá tři až osm týdnů a za chronický se považuje kašel delší než osm týdnů. Rozhodující je také jeho charakter. U suchého dráždivého kašle se používají léky, které kašlací reflex tlumí, zatímco u produktivního kašle je cílem usnadnit odstranění hlenu. Praktická lékařka Barbora Drobňáková z kliniky Venova upozorňuje, že tyto dva léčebné přístupy mají opačný účinek a jejich kombinování bez konzultace s lékařem či lékárníkem proto není vhodné.

Silné smrkání nemusí přinést větší úlevu

Také při obyčejné rýmě lze postupovat nevhodně. Krátkodobě mohou při výrazně ucpaném nose pomoci dekongestivní spreje, například s xylometazolinem či oxymetazolinem. Neměly by se však používat déle, než stanoví příbalová informace. Při dlouhodobém užívání hrozí takzvaná rebound kongesce, kdy se nosní sliznice po odeznění účinku znovu výrazně překrví a pacient má tendenci sprej používat stále častěji.

Drobňáková zároveň doporučuje vyhnout se agresivnímu smrkání. Tento postup má oporu i v odborných studiích. Měření ukázala, že při silném smrkání může v nose vznikat podstatně vyšší tlak než při kašli nebo kýchání a změny tlaku se mohou projevit také ve středním uchu. Šetrnější je proto nejprve uvolnit nos například solným roztokem a nesnažit se hlen odstranit co největší silou.

U léků na horečku je nutné kontrolovat účinnou látku

Za zvýšenou tělesnou teplotu se považují hodnoty od 37 do 37,9 stupně Celsia, horečka začíná od 38 stupňů. Při nachlazení lze k tlumení horečky a bolesti použít například paracetamol nebo ibuprofen podle příbalové informace a s ohledem na zdravotní stav pacienta. Drobňáková upozorňuje, že cílem domácí léčby není za každou cenu dostat teplotu na běžnou hodnotu, důležitý je také dostatek tekutin, klid a celkový stav nemocného. Zvláštní pozornost si zaslouží paracetamol. Je součástí řady kombinovaných přípravků proti nachlazení, takže člověk může nechtěně užít stejnou účinnou látku ve více lécích současně.

Antibiotika na běžnou virózu nepomohou

Antibiotika proti virům neúčinkují a u běžného nachlazení nemají své místo, pokud lékař nezjistí bakteriální infekci. Ani žlutý nebo zelený hlen sám o sobě není důkazem, že jde o bakteriální onemocnění vyžadující antibiotickou léčbu. Lékařské vyšetření je namístě zejména při dušnosti, bolesti na hrudi, rychlém zhoršování stavu, vykašlávání krve nebo při horečce, která několik dní neustupuje či se po předchozím zlepšení znovu vrátí. Zvýšenou pozornost vyžadují malé děti, senioři, těhotné ženy a lidé s chronickým onemocněním nebo oslabenou imunitou.

Zdroje: ČSSZ.cz, Ministerstvo zdravotnictví ČR, NZIP.cz, Pear media