Rajčata na podzim nekončí. Jednu chybu na záhonu teď nedělejte, problém se může vrátit příští rok

Co udělat s rostlinami rajčat poté, co sklidíme poslední plody? Nejdříve je potřeba rozlišit, v jakém zdravotním stavu sezonu dokončily. Zdravá nať bez známek chorob a výrazného napadení škůdci může po nastříhání na menší části posloužit jako běžný zelený materiál do kompostu. Měla by se promíchat se suššími složkami, například s listím nebo nadrcenými větvičkami, aby se hmota neslehla a měl k ní přístup vzduch. Jiná situace nastává u rostlin, na kterých byly během léta rozsáhlé hnědé skvrny, odumírající listy, plísňové povlaky nebo jiné zjevné známky infekce. Takovou nať není vhodné bez rozmyslu přidávat do běžného domácího kompostu.

Nemocná nať může být zdrojem potíží

Nejznámějším problémem je plíseň rajčete způsobovaná organismem Phytophthora infestans, která napadá listy, stonky i plody. Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ uvádí, že původce může přezimovat v napadených částech rostlin a jako preventivní opatření doporučuje napadené rostliny včas a důsledně likvidovat. Podobný důvod k pečlivému úklidu dávají i jiné choroby. Alternariová skvrnitost rajčete přežívá na osivu a napadených posklizňových zbytcích, zatímco původce septoriové skvrnitosti může na nemocných částech rostlin zůstávat životaschopný dlouhou dobu. Na záhonu proto nemají zůstávat ani opadané nemocné listy, zbytky stonků, silně napadené či zahnívající plody a další materiál, který by mohl být zdrojem infekce.

Domácí kompost není totéž co kompostárna

Důvodem k opatrnosti není to, že by každá nemocná rostlina automaticky „otrávila“ celý kompost. Problém spočívá v tom, že u malého domácího kompostu pěstitel zpravidla nemá pod kontrolou, jaké teploty jsou dosaženy v celé hromadě a po jak dlouhou dobu. Profesionální kompostování pracuje s kontrolovanými teplotními režimy; současná pravidla pro kompostárny počítají při hygienizaci například s nejméně 55 °C po dobu 14 dnů, 60 °C po sedm dnů nebo vyššími teplotami po kratší dobu. Takové podmínky nelze automaticky předpokládat u kompostéru za domem. Silně nemocný materiál je proto bezpečnější z domácího kompostu vyřadit a využít systém nakládání s bioodpadem podle pravidel konkrétní obce.

Vyndat kořeny a uklidit i okolí záhonu

Po skončení sezony má smysl odstranit celou nadzemní část rostliny a u nemocných rajčat také hlavní kořenový bal. Není nutné vybírat ze země každý drobný kořínek zdravé rostliny, důležité však je nenechat na místě větší napadené rostlinné zbytky. Pozornost si zaslouží i konstrukce, provázky, tyčky, nádoby a nářadí, které přicházely s rostlinami do kontaktu. ÚKZÚZ například u septoriové skvrnitosti doporučuje dezinfekci konstrukcí pěstitelských prostor a nářadí a u některých závažných škodlivých organismů rajčat upozorňuje také na důkladné čištění použitých obalů a odstranění rostlinných zbytků po sklizni. Ve skleníku je proto vhodné odstranit veškerou nať a spadané listy, umýt nádoby i opory a konstrukci zbavit zbytků zeminy a rostlinného materiálu.

Rajčata příští rok neposílejte automaticky na stejné místo

Podzimní úklid je jen jednou částí prevence. Pokud se letos objevily choroby, není vhodné na stejné místo příští rok automaticky vysazovat další rajčata, papriky, lilky nebo brambory. Jde o rostliny ze stejné čeledi lilkovitých a část chorob a škůdců mají společnou. Metodika integrované ochrany ÚKZÚZ pro rajčata doporučuje vybírat pozemky, na nichž se rajčata ani jiné lilkovité plodiny nepěstovaly v předchozích třech až čtyřech letech. Na malé zahradě nemusí být tak dlouhé střídání vždy možné, ale zejména po výrazném výskytu chorob má změna stanoviště smysl. Konec sklizně tak není koncem péče o rajčatový záhon – právě to, co na něm a v jeho okolí zůstane přes zimu, může ovlivnit zdravotní stav příští úrody.

Zdroje: rlportal.ukzuz.cz, ukzuz.gov.cz, mze.gov.cz