Na jaře s nimi nečekejte. Tyto trvalky je výhodnější vysadit už na podzim, získají důležitý náskok

Na první pohled se může zdát, že nejlepší čas pro zakládání záhonů přichází s prvními teplými jarními dny. Jenže právě podzim má jednu podstatnou výhodu. Půda si ještě drží teplo z léta, zatímco vzduch už není tak horký a zem obvykle nevysychá tak rychle. Rostlina tak může energii věnovat především vytvoření a upevnění kořenového systému.

Do příchodu zimy sice nadzemní část mnoha trvalek postupně zatáhne, pod povrchem ale může probíhat důležitá fáze zakořeňování. Jakmile se na jaře oteplí, dobře usazená rostlina má náskok před tou, kterou teprve vyndáme z květináče a zasadíme do záhonu. Podzimní výsadba navíc může omezit problémy s vysycháním během prvních teplých jarních a letních týdnů.

Neplatí to ovšem bez výjimky. Na velmi těžkých a dlouhodobě podmáčených půdách může být u některých trvalek bezpečnější počkat na jaro. Kořeny potřebují nejen vláhu, ale také vzduch, a v rozbahněné zemi jim podzimní náskok příliš nepomůže.

Pivoňky sázejte opatrně. Příliš hluboko kvést nechtějí

Jedním z nejlepších kandidátů na podzimní výsadbu jsou pivoňky. Zejména prostokořenné oddělky se běžně vysazují na podzim, aby se před další sezonou usadily na svém stanovišti. Pivoňky jsou navíc dlouhověké a při dobrém výběru místa mohou na jednom záhonu vydržet řadu let.

U nich však rozhoduje hloubka výsadby. Růstové pupeny by neměly skončit hluboko pod zemí. Doporučuje se, aby nad nimi byla přibližně jen 2,5 centimetru silná vrstva půdy. Příliš hluboké zasazení patří mezi důvody, proč jinak zdravá pivoňka vytváří listy, ale odmítá pořádně kvést. Vyhovuje jí slunné místo a úrodná půda, která dobře odvádí přebytečnou vodu.

Floxy mohou na podzim vytvořit základ pro další sezonu

Podzimní termín může dobře fungovat také u zahradních floxů. Pokud mají před zimou dostatek času na zakořenění, mohou na jaře rychleji navázat novým růstem. Právě silnější kořenový systém je důležitý pro následný rozvoj rostliny a letní kvetení.

Floxy se hodí především do smíšených trvalkových záhonů, kde během léta vytvářejí výrazné barevné plochy. Při výsadbě je důležité vybrat vhodné místo a rostlinu po zasazení důkladně zalít. Ani na podzim nelze spoléhat pouze na déšť, zejména pokud pokračuje suché počasí.

S růžemi nemusíte čekat na první jarní slunce

Podzim je zajímavým obdobím také pro růže, především pro ty prodávané jako prostokořenné. Ty se vysazují v době vegetačního klidu. Během chladnější části roku nepotřebují podporovat listy a květy a po správném zasazení se mohou připravovat na další vegetační sezonu.

U prostokořenných růží se výsadba běžně doporučuje od pozdního podzimu do časného jara, pokud není zem zmrzlá nebo přemokřená. Výhodou podzimního termínu je stále relativně teplá a přirozeně vlhčí půda. Na jaře potom růže reaguje na oteplení už ze svého nového stanoviště.

Zahradu je však vhodné připravit předem. Půdu prokypřete, podle její kvality můžete zapracovat dobře rozloženou organickou hmotu a po výsadbě rostlinu důkladně zalijte. Pokud přijde delší suché podzimní období, kontrolujte vlhkost i později.

Kosatce mají na podzim ještě čas zakořenit

Do podzimního plánu lze zařadit také kosatce, především oblíbené kosatce bradaté. Nové oddenky se mohou vysazovat od léta do podzimu. Potřebují slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Tady se vyplatí pamatovat na jednu důležitou zvláštnost. Oddenek bradatého kosatce se nemá zahrabat hluboko.

Jeho horní část má zůstat částečně odkrytá a vystavená slunci. Příliš hluboká výsadba nebo dlouhodobě mokrá půda mu nesvědčí. Jakmile se kosatec uchytí, patří mezi poměrně odolné rostliny a dobře snáší i sušší podmínky. Podzimní výsadba mu dává několik týdnů na vytvoření nových kořenů ještě před tím, než přijde výraznější ochlazení.

Nezapomeňte ani na jarní cibuloviny

Do stejného podzimního nákupního seznamu patří narcisy, tulipány, krokusy a další cibuloviny kvetoucí na jaře. Nejde sice o prostokořenné trvalky v pravém slova smyslu, princip je ale podobný: období vegetačního klidu tráví v zemi a na jaře jsou připravené vyrazit.

Jarně kvetoucí cibuloviny se vysazují právě na podzim. U narcisů je vhodné neotálet příliš dlouho, protože před zimou potřebují určitý čas pro tvorbu kořenů. Tulipány naopak snesou pozdější výsadbu a lze je sázet i v pokročilejším podzimu, dokud není půda zmrzlá.

Největší chybou je řídit se jen kalendářem

Při podzimní výsadbě není nejdůležitější přesné datum, ale stav půdy a počasí. Sázet nemá smysl do zmrzlé, rozbahněné ani extrémně suché zeminy. Nově vysazené rostliny je vhodné zalít i v chladnějším počasí a během suchého podzimu občas zkontrolovat.

Kdo tedy plánuje nové pivoňky, floxy, růže, kosatce nebo záplavu jarních cibulovin, nemusí s rýčem čekat až na březen či duben. U řady rostlin může být právě podzim období, kdy jim vytvoříte podmínky pro dobrý start příští sezony.

Zdroje: marthastewart.com, rhs.org.uk