Letní kompost může začít zapáchat: Zkušený zahradník prozradil, jak se tomu bránit

Kompost má v létě pracovat rychleji, ne obtěžovat zápachem. Pokud se z něj začne linout těžký hnilobný pach, většinou nejde o katastrofu, ale o jasný signál, že mu chybí vzduch, suchý materiál nebo správná rovnováha. Letní kompost začne zapáchat hlavně tehdy, když se v něm místo vzdušného rozkladu rozběhne hniloba bez přístupu kyslíku. V teplých dnech k tomu stačí málo. Přidáte větší množství posekané trávy, zbytky ovoce, slupky ze zeleniny nebo mokré listí, hromada se slehne a uvnitř vznikne těžká, mazlavá hmota. Zkušený zahradník pozná problém už podle pachu. Kyselý, zatuchlý nebo hnilobný odér znamená, že je kompost příliš mokrý a udusaný. Ostrý čpavkový zápach zase napovídá, že je v něm příliš mnoho zeleného materiálu bohatého na dusík.

Nejčastější letní chyba je příliš mnoho trávy najednou

Posekaná tráva vypadá jako ideální surovina, ale v kompostu umí nadělat nepříjemnosti. Když ji vysypete ve vysoké vrstvě, rychle se slepí, zahřeje a začne hnít. Místo kypré směsi vznikne nepropustná zelená placka, která uzavře vzduch. Právě proto se tráva nemá dávat do kompostu samotná a ve velkém množství. Lepší je ji nechat krátce zavadnout a promíchat se suchým materiálem, například s nadrcenými větvičkami, suchým listím, slámou nebo natrhaným nebarveným kartonem. Suchá složka nasaje vlhkost a zároveň vytvoří v hromadě drobné vzduchové kapsy.

Suchý materiál je v létě stejně důležitý jako odpad z kuchyně

Kompost potřebuje poměr mezi šťavnatými a suchými zbytky. V létě do něj často míří hlavně slupky, přezrálé ovoce, odkrojky zeleniny a posekaná tráva. Všechny tyto věci jsou vlhké a rychle se rozkládají, což je užitečné, ale jen do určité míry. Jakmile převáží, zápach je téměř jistý. Po každém větším přidání kuchyňských zbytků se proto vyplatí přisypat něco suchého. Stačí vrstva natrhaného kartonu bez lesklého potisku, hrst štěpky, suché stonky trvalek nebo trochu starého listí, pokud ho máte schované. Kompost by měl být vlhký asi jako vyždímaná houba, ne mokrý jako rozmočená kaše.

Provzdušnění zabere rychleji než jakýkoli zázračný přípravek

Když kompost zapáchá, první pomoc je jednoduchá. Hmotu je potřeba načechrat a promíchat, aby se do ní dostal kyslík. Není nutné převracet celý kompostér do posledního kousku, ale horní a střední vrstvy by se měly vidlemi uvolnit tak, aby se rozbily slepené části. Pokud je směs mokrá, rovnou se přidá suchý materiál. Zápach se často zmírní během několika dnů, protože rozklad se znovu vrátí do vzdušného režimu. U plastových kompostérů bývá problém častější, pokud jsou přeplněné nebo stojí na prudkém slunci. V takovém případě pomůže častější promíchání a kontrola, zda nejsou větrací otvory ucpané.

Co do kompostu v horku raději nedávat

V létě je kompost citlivější i na to, co do něj přihazujete. Běžné rostlinné zbytky z kuchyně jsou v pořádku, ale měly by se vždy zahrnout nebo překrýt suchou vrstvou. Naopak maso, kosti, mléčné výrobky, mastné zbytky a vařené jídlo do běžného zahradního kompostu nepatří. Snadno zapáchají, lákají hmyz i zvířata a v teple se kazí velmi rychle. Opatrnost je na místě také u velkého množství spadaného ovoce. Pár kusů nevadí, ale celá bedna nahnilých jablek nebo švestek dokáže kompost rozkvasit. Lepší je přidávat je postupně a vždy je promíchat s hrubší suchou složkou.

Správné místo a jednoduchý návyk ušetří sousedské nervy

Kompostu prospívá polostín, kontakt se zemí a možnost odtoku přebytečné vody. Na rozpáleném místě u plotu se obsah zbytečně přehřívá a vysychá na okrajích, zatímco uvnitř může zůstávat mokrá udusaná hmota. Po silném dešti je dobré zkontrolovat, zda kompost nestojí ve vodě, a podle potřeby přidat suchý materiál. Nejpraktičtější pravidlo je přitom velmi prosté. Za každou vlhkou dávku přidejte trochu suché, nic nevrstvěte v silných plátech a jednou za čas hromadu provzdušněte. Kompost pak v létě pracuje rychle, ale bez zápachu, který by zbytečně kazil posezení na zahradě.