Většina Čechů v létě sedí na zahradě, ale zapomíná na velké nebezpečí. V nemocnici mohou skončit i děti

Klíště se může přisát i během obyčejného odpoledne na zahradě, a právě proto ho mnoho lidí nebere dost vážně. Představa, že riziko hrozí hlavně v lese nebo na vysoké louce, je zavádějící. Klíšťata se běžně vyskytují také v zahradách, parcích, u živých plotů, v neposekané trávě nebo ve stinných a vlhčích koutech pozemku. Stačí si sednout do trávy, pracovat kolem záhonů nebo nechat děti běhat bosé po zahradě a kontakt může být velmi rychlý.

Největší problém je v tom, že přisátí často nebolí. Klíště si člověk nemusí všimnout hned, zvlášť pokud je malé nebo se zachytí na hůře viditelném místě. U dětí to platí dvojnásob. Často si hrají na zemi, lezou do keřů, válejí se v trávě a samy si přisátého klíštěte nevšimnou. Rodiče pak spoléhají na to, že byli jen doma na zahradě, a kontrolu těla odloží nebo úplně vynechají.

Nemoc může začít nenápadně

Po přisátí klíštěte nemusí nastat žádné potíže, ale někdy se mohou objevit zdravotní komplikace, kvůli kterým je nutné vyhledat lékaře. Lidé si nejčastěji spojují klíšťata s lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Není důvod propadat panice po každém nálezu klíštěte, ale není rozumné ho ani bagatelizovat. Pokud se po odstranění objeví zvětšující se zarudnutí, horečka, výrazná únava, bolesti hlavy, kloubů nebo jiné neobvyklé příznaky, je namístě poradit se s lékařem.

U dětí je opatrnost ještě důležitější, protože horší stav se u nich může rozvinout rychleji a nemusí umět přesně popsat, co jim je. Rodiče by měli zpozornět ve chvíli, kdy je dítě po pobytu venku nezvykle malátné, stěžuje si na bolest hlavy, má teplotu nebo se v místě přisátí objevuje podezřelá reakce. Nemocnice nemusí být běžným následkem klíštěte, ale u vážnějších průběhů některých infekcí může být hospitalizace nutná.

Kontrola po zahradě zabere pár minut

Nejjednodušší ochranou je pravidelná kontrola těla po pobytu venku, a to i tehdy, když šlo jen o posezení na vlastní zahradě. Klíšťata se často drží v podkolenních jamkách, tříslech, v podpaží, za ušima, ve vlasech nebo v místech, kde přiléhá oblečení. U menších dětí je vhodné zkontrolovat celé tělo, protože klíště může být velmi drobné a snadno splyne s pihou nebo stroupkem.

Pokud klíště najdete, je lepší ho odstranit co nejdříve. Vhodné je použít pinzetu nebo speciální kartu, uchopit ho co nejblíže kůži a opatrně vytáhnout. Místo je dobré vydezinfikovat a několik dní sledovat. Staré rady s potíráním olejem nebo krémem nejsou vhodné, protože odstranění spíš zkomplikují. Když si nejste jistí, zda se podařilo klíště vytáhnout celé, nebo se místo zanítí, je lepší obrátit se na lékaře.

Zahradu lze upravit tak, aby byla bezpečnější

Riziko nejde odstranit úplně, ale dá se výrazně snížit běžnými návyky. Pomáhá pravidelné sekání trávy, údržba okrajů pozemku, prořezání hustých porostů a omezení míst, kde se drží vlhko a stín. Při delším sezení v trávě se vyplatí deka, u dětí zase oblečení, které zakrývá nohy alespoň při hrách v hustší vegetaci. Repelent může být užitečnou součástí ochrany, vždy je ale potřeba řídit se návodem a u malých dětí volit přípravek vhodný pro jejich věk.

Praktické je nastavit si v létě jednoduché pravidlo: po návratu ze zahrady nebo večer před spaním zkontrolovat sebe i děti stejně samozřejmě jako po výletu do lesa. Kdo tráví venku hodně času, může také probrat s praktickým lékařem nebo pediatrem očkování proti klíšťové encefalitidě. Zahrada má zůstat místem odpočinku, ale klíště se neptá, jestli jste byli na túře, nebo jen seděli pár metrů od domu.