Tyto dvě letní suroviny Češi na cestách často míjejí. Mnoho z nich netuší, že mohou zdarma nasbírat léčivý poklad

Spadaná jablka bez hniloby a právě rozkvetlý řebříček patří k letním surovinám, u nichž rozhodují dny: za pár týdnů mohou být zkažené, odkvetlé nebo zbytečně ztracené. Léto má jednu nenápadnou past. To, co leží pod stromem nebo roste u cesty, často vypadá příliš obyčejně, než aby stálo za pozornost. Jenže právě u takových surovin bývá hranice mezi dobrým využitím a odpadem překvapivě krátká. Spadaná jablka se nehodí k dlouhému uskladnění a řebříček po odkvětu rychle ztrácí kvalitu. Kdo čeká na „lepší chvíli“, často ji propásne.

Potlučené jablko není automaticky odpad

První jablka pod stromem bývají drobná, nakyslá nebo po pádu otlučená. Do bedýnek na zimu nepatří, protože rány po nárazu zkracují jejich trvanlivost. To ale neznamená, že musí skončit na kompostu. Pokud nejsou zkažená, dají se využít jako základ domácího jablečného octa.

Pro tento účel se používají celá jablka včetně slupek a jádřinců. Plody je potřeba omýt a odstranit nahnilá místa, která by mohla znehodnotit celou várku. Právě slupky jsou při kvašení podstatné, protože na nich přirozeně žijí mikroorganismy potřebné pro rozběhnutí procesu.

Ocet potřebuje čistou nádobu, cukr a přístup vzduchu

Základní postup je jednoduchý, ale stojí na čistotě. Očištěná jablka se nahrubo nastrouhají nebo nadrtí do skleněné nádoby a zalijí vodou, ve které je rozpuštěný cukr. Ten neslouží k dochucení, ale jako potrava pro kvasinky. Hrdlo nádoby se nepřikrývá víčkem, nýbrž hustým plátnem, aby směs mohla dýchat a zároveň do ní nepadaly nečistoty.

Nádoba má stát na teplém a tmavším místě. Směs je vhodné každý den promíchat čistou vařečkou, aby se omezilo riziko plísně na povrchu. Zhruba po deseti dnech bouřlivějšího kvašení se jablečná hmota přecedí do čistých sklenic. Tím ale ocet ještě nekončí. Potřebuje několik dalších týdnů zrání, během nichž se tekutina postupně vyčeří a na dně se může vytvořit jemný kal. Na hladině se někdy objeví rosolovitý povlak známý jako octová matka.

Řebříček je skoro všude, ale ne pořád ve stejné kvalitě

Druhou surovinou, kterou lidé v létě běžně míjejí, je řebříček obecný. Databáze Pladias ho eviduje v 669 ze 679 mapovacích čtverců české flóry, takže nejde o vzácnost. Roste na loukách, mezích, sušších pastvinách, travnatých okrajích polí i podél cest. Právě proto ho mnoho lidí přestalo vnímat.

U řebříčku je rozhodující fáze květu. Česká odborná práce z Mendelovy univerzity popisuje, že obsah silic, flavonoidů a tříslovin je nejvyšší na začátku kvetení. Jakmile úbory hnědnou a rostlina odkvétá, kvalita sbírané natě klesá. Herbář LEROS doporučuje stříhat květní chocholíky na počátku rozkvětu, kdy jsou ještě bílé a kompaktní. U natě se bere jen nezdřevnatělá vrcholová část.

Ke konci léta už bývá pozdě

Ve druhé polovině července na mnoha místech sběr řebříčku ještě dává smysl, hlavně v chladnějších a podhorských polohách. V teplejších nížinách ale část rostlin kvete už od června a může se blížit ke konci nejlepší fáze. Kalendářně se sběr uvádí až do září, jenže pozdní zahnědlé květy nejsou totéž jako čerstvě rozkvetlé bílé chocholíky.

U řebříčku je dobré počítat i s tím, že pod jedním běžným názvem se v české krajině skrývá složitější okruh podobných druhů. Pro domácí sběr to obvykle nevadí, ale při nejistotě nestačí porovnávat jen celkový vzhled rostliny. Rozhoduje detail listu i květenství.

Bylina ano, zázrak ne

Evropská léková agentura uznává řebříčkovou nať jako tradiční rostlinný léčivý přípravek mimo jiné při menstruačních křečích a trávicích potížích. U menstruační bolesti existuje i klinická opora: studie publikovaná v roce 2015 v Journal of Pediatric and Adolescent Gynecology testovala čajové sáčky se 4 gramy řebříčku louhované 10 minut a podávané třikrát denně první tři dny menstruace. Ve srovnání s placebem došlo ke statisticky významnému snížení bolesti.

Naopak tvrzení o řebříčku jako prostředku na migrénu patří hlavně do bylinářské tradice, nikoli mezi klinicky prokázané účinky. Opatrnost platí také u těhotných a kojících žen, kterým Evropská léková agentura řebříček nedoporučuje kvůli nedostatku dat. Určený není ani dětem do 12 let. Pozor by si měli dát alergici na hvězdnicovité rostliny, kam patří například heřmánek, kopretina nebo pelyněk.

Společné pravidlo pro jablka i řebříček je prosté: nesbírat bezmyšlenkovitě, ale ani zbytečně nečekat. U jablek rozhoduje zdravotní stav plodů a čistý kvasný postup, u řebříčku správná fáze květu a jisté určení rostliny. Právě v tom je největší hodnota letních surovin, které leží na dosah ruky. Nejsou vzácné, jen rychle ztrácejí nejlepší chvíli.