Mnoho lidí si večer dopřeje sklenku vína: Pravidelný návyk ale může ovlivnit tělo několika způsoby

Představa, že jedna sklenička červeného vína večer tělu vlastně prospívá, zakořenila velmi hluboko. Víno obsahuje rostlinné látky, mezi které patří resveratrol, flavonoidy a další polyfenoly, a právě jim byly v minulosti připisovány nejrůznější pozitivní účinky. Některé starší výzkumy spojovaly umírněnou konzumaci dokonce s nižším výskytem kardiovaskulárních problémů. Dnešní pohled je ale podstatně opatrnější. Samotná přítomnost prospěšných rostlinných látek totiž neznamená, že je alkohol zdravým způsobem, jak je získávat.

Resveratrol udělal z červeného vína téměř zdravý nápoj

Velkou část pověsti červeného vína vytvořil právě resveratrol, který se nachází ve slupkách hroznů. Pozornost vědců přitáhl také takzvaný francouzský paradox. Ten popisoval relativně nízký výskyt některých srdečních onemocnění u části francouzské populace navzdory jídelníčku bohatému na tuky. Jedním z možných vysvětlení měla být pravidelná konzumace červeného vína. Postupně se ale ukázalo, že vztah mezi alkoholem a zdravím srdce není zdaleka tak jednoduchý. Současné analýzy nepřinášejí jednoznačný důkaz, že by malé množství alkoholu samo o sobě chránilo srdce.

Podobně je potřeba nahlížet na fytochemikálie a další rostlinné antioxidanty. Ty jsou skutečně předmětem výzkumu a mohou být součástí zdravého jídelníčku. Nenacházejí se však pouze ve víně. Bohatým zdrojem jsou hrozny, bobulovité ovoce, zelenina, ořechy, kakao nebo čaj. Člověk tak nemusí pít alkohol, aby tyto látky do jídelníčku dostal. Z hlediska zdraví dává větší smysl pestrá strava založená na minimálně zpracovaných potravinách než hledání zdravotního efektu v alkoholickém nápoji.

Víno jako ochrana před rakovinou neobstojí

Největší problém nastává u tvrzení, že víno může pomáhat například proti rakovině. Současné poznatky jdou opačným směrem. Alkoholické nápoje jsou řazeny mezi prokázané karcinogeny a konzumace alkoholu souvisí s vyšším rizikem několika nádorových onemocnění. Z pohledu rizika rakoviny není stanovena bezpečná dávka alkoholu, při které by bylo možné říct, že žádné zvýšení rizika neexistuje. Už malé množství může riziko některých nádorů zvyšovat.

Stejně opatrně je vhodné přistupovat k tvrzením o ochraně před Alzheimerovou chorobou, obezitou nebo cukrovkou. Jednotlivé látky obsažené v hroznech mohou být předmětem slibných laboratorních studií, to však není totéž jako důkaz, že pravidelné pití vína před těmito nemocemi chrání. U demence se dnes prevence soustředí především na celkový životní styl a ovlivnitelné rizikové faktory. Alkohol navíc patří mezi látky spojené s řadou zdravotních komplikací a s rostoucí konzumací se rizika obecně zvyšují.

Sklenka pro chuť ano, jako zdravotní recept ne

Kdo si občas nalije sklenku vína proto, že mu chutná a patří pro něj k dobrému jídlu nebo společenskému večeru, nemusí v ní hledat další ospravedlnění. Víno ale není lék ani doporučená forma prevence nemocí. Moderní pohled na alkohol se od někdejší představy jedné zdravé skleničky denně výrazně posunul. Pokud jde čistě o zdraví, platí jednoduchý princip. Čím méně alkoholu člověk vypije, tím nižším rizikům spojeným s jeho konzumací se vystavuje.

zdroje: zgruzie.cz