Klíště je potřeba odstranit co nejdříve: Správný postup zabere jen několik minut, Češi ho ale stále neznají

Klíště může po návratu z procházky lézt po těle ještě hodiny, než se přisaje, a právě tahle prodleva bývá největší šancí, jak snížit riziko nákazy. Repelent a dlouhé kalhoty mají smysl, ale samy o sobě nestačí. Klíště neskáče ze stromů ani nelétá. Čeká v trávě, bylinném patře nebo na okraji keře, zachytí se o oděv a potom hledá vhodné místo na kůži. Kdo po návratu domů automaticky odloží batoh, převlékne se až později a prohlídku nechá na večer, dává mu zbytečně čas.

Klíště nemusí být jen v lese

Rizikové nejsou jen hluboké lesy a zarostlé louky. Klíšťatům vyhovují listnaté a smíšené porosty, vlhká vegetace u cest, křoviny kolem vodních toků, neudržované pastviny, městské parky i zahrady. ČHMÚ upozorňuje, že rozhoduje hlavně vegetace a vlhkost, ne jednoduché rozdělení na město a venkov.

Aktivita klíšťat začíná už při teplotách kolem 5 až 8 °C. V Česku obvykle vrcholí od března do června, nejsilněji v květnu, a další nárůst přichází na podzim do prvních mrazů. Mírné zimy posouvají začátek sezony dřív, takže opatrnost se nevyplatí odkládat až na léto.

Nejlepší ochrana má dvě části

Před odchodem ven má smysl zvolit oblečení, které omezí kontakt s kůží. Dlouhé nohavice, ideálně zastrčené do ponožek, nejsou módní doporučení, ale jednoduchá bariéra. Repelent pomáhá snížit šanci, že se klíště zachytí, musí však být registrovaný a používaný podle návodu. Česnek, cibule ani vitamín B nejsou ověřenou ochranou; cestovatelská doporučení CDC výslovně uvádějí, že požití vitamínu B ani česneku jako prevence nefunguje.

Druhá část začíná hned po návratu. Je vhodné se ještě venku oklepat, odložit věci tak, aby se klíště z oblečení zbytečně nedostalo dál po bytě, a tělo pečlivě prohlédnout. Klíšťata často vyhledávají měkčí a teplejší místa, například třísla, podpaží, podkolení jamky, oblast pasu, krk nebo vlasovou linii. Kontrola má smysl i u dětí a domácích mazlíčků, kteří se pohybovali ve vysoké trávě.

Když ho najdete, nemažte ho a nemačkejte

Přisáté klíště není potřeba dusit krémem, olejem, alkoholem ani jinými prostředky. Takový postup může být problematický a hlavně zdržuje. Rozhoduje rychlé odstranění bez zbytečného mačkání těla klíštěte. Použít lze jemnou pinzetu, klíšťový háček nebo kartu. Klíště uchopte co nejblíže ke kůži a odstraňte ho klidným tahem tak, aby se nemačkalo.

Jestli v kůži zůstane drobná část klíštěte, není důvod k panice. Místo je potřeba vydezinfikovat a dál sledovat. Kvůli samotnému vytažení není nutné běžet k lékaři, pokud se klíště podaří odstranit a rána se chová běžně. Mírné zarudnutí po kousnutí může být jen místní reakce.

Varovné příznaky sledujte několik týdnů

Místo přisátí se vyplatí kontrolovat zhruba 30 dnů. Lékaře vyhledejte, pokud se objeví rozšiřující se červená skvrna nebo prstenec, výrazná únava, horečka, bolesti svalů či kloubů. U lymeské boreliózy je typickým signálem erythema migrans, tedy šířící se zarudnutí. Neléčená borelióza může zasáhnout klouby, nervy, srdce i oči. Vakcína proti ní v EU dostupná není, léčí se antibiotiky.

Jinou nemocí je klíšťová encefalitida. Tu způsobují viry a může vyvolat zánět mozku nebo mozkových blan. Proti klíšťové encefalitidě očkování existuje; základní schéma tvoří tři dávky, první přeočkování následuje za tři roky a další po pěti letech. U osob nad 50 let je od roku 2022 hrazené ze zdravotního pojištění včetně přeočkování.

Očkování ale nechrání před vším. Lymeská borelióza byla v roce 2025 v Česku hlášena ve více než 11 300 případech a riziko se liší podle regionů i konkrétních lokalit. Nejvyšší kumulativní nemocnost u boreliózy vykázaly Vysočina a Jihočeský kraj, u klíšťové encefalitidy vedl Jihočeský kraj. I v Praze však může být rizikový vlhký park s podrostem.

Návyk, který zabere pár minut

Nejspolehlivější rutina je jednoduchá: myslet na ochranu před cestou, ale nepovažovat ji za hotovo. Po návratu se prohlédnout hned, ne až před spaním. Každá hodina, o kterou se přisáté klíště odstraní dřív, se počítá, zvlášť u boreliózy, kde riziko přenosu výrazně roste po delší době sání. Největší chyba tak často není zapomenutý repelent, ale odložená kontrola.