Neřežte třešně a jabloně stejně: letní termín rozhoduje o příští úrodě

Třešně po sklizni a plodící jabloně na přelomu července a srpna mají jedno společné: právě v létě jim správně vedený řez často prospívá víc než automatické zimní prořezávání. Letní řez se na zahradách stále bere trochu jako práce navíc, kterou lze odložit na dobu, až strom shodí listí. Jenže u některých ovocných stromů je načasování zásadní. Třešeň po sklizni hojí rány lépe než v chladu a u jabloně pomáhá pozdně letní zásah zkrotit bujný růst, který jinak bere světlo plodnému dřevu. Neznamená to vzít pilku a korunu zmenšit na polovinu. Smyslem je odstranit to, co strom zatěžuje, stíní nebo ho žene špatným směrem.

Třešeň řežte po sklizni, ne až v zimě

U třešní bývá nejvhodnější období krátce po sklizni, nejčastěji během července nebo na začátku srpna. Strom je v té době stále aktivní, takže řezné rány se dokážou rychleji zacelit. U peckovin je to podstatná výhoda, protože zimní zásahy se hojí pomaleji a strom může být náchylnější k houbovým a bakteriálním infekcím.

Letní řez třešně nemá být bezhlavé zkracování všech větví. Začít se má u suchých, poškozených a křížících se větví. Dalším krokem je citlivé prosvětlení příliš husté koruny, aby se dovnitř dostalo světlo a vzduch. Právě to pomáhá tomu, aby plody v dalších letech lépe dozrávaly a strom neztrácel sílu v přerostlé, uzavřené koruně.

U větších větví se vyplatí pracovat čistým a ostrým nářadím. Strom po řezu nepotřebuje sérii dalších zásahů, které by ho zbytečně zatížily. Pokud přijde suché léto, důležitější než další stříhání je dostatek vláhy. Třešeň pak může energii směrovat do obnovy a tvorby pupenů pro příští sezonu.

Jabloň potřebuje jiné načasování i jiný cíl

U jabloní nejde primárně o řez po sklizni. Udržovací letní řez plodících stromů se podle metodiky České zemědělské univerzity zahajuje na přelomu července a srpna, orientačně od 20. července do poloviny srpna. Důležitější než přesné datum je stav letorostů. Hlavní růst by měl být ukončený a spodní třetina nových výhonů už tužší, začínající dřevnatět.

V tom je rozdíl oproti řezu v červnu. Příliš brzký zásah může strom vyprovokovat k nové vlně svislých bujných výhonů, takzvaných vlků. Pozdní zářijový řez zase hůř hojí a může strom zbytečně vystavit riziku před zimou. Přelom července a srpna je proto u jabloní kompromis mezi omezením růstu a schopností stromu zásah zvládnout.

Vlky vypadají vitálně, ale úrodě nepomáhají

Zanedbaná jabloň často působí na první pohled zdravě: má spoustu listů, zelenou korunu a výrazné nové přírůstky. Problém je, že energie míří do svislých výhonů, které prakticky nezakládají květní pupeny. Zahušťují vršek koruny, stíní vnitřní části a plodný obrost postupně odumírá.

Kvalitní plody jabloň nese hlavně na mladším obrostu, zhruba na dřevě starém jeden až čtyři roky. Když je uvnitř koruny tma, krátké plodné větvičky mizí a úroda se přesouvá na okraj stromu. Jablka pak mohou být menší, hůř vybarvená a strom snadněji sklouzává k nepravidelné plodnosti.

Při letním řezu jabloně proto nejde o plošné ostříhání koruny. Odstraňují se hlavně výhony, které korunu zahušťují a rostou prudce vzhůru. Naopak krátké výhony do přibližně 20 centimetrů, často zakončené květním pupenem, mají zůstat. Stejně tak slabší a plošeji postavené letorosty, z nichž se může stát budoucí plodný obrost.

Největší chyba je přehnat to v jednom roce

U starších zanedbaných jabloní je lákavé udělat pořádek najednou. Jenže příliš razantní zásah mívá opačný efekt: strom odpoví dalším množstvím vlků. Royal Horticultural Society varuje před odebráním více než čtvrtiny koruny během jednoho roku. Renovace přerostlé jabloně má být postupná, rozložená do dvou až tří sezon.

Praktické pravidlo pro léto je jednoduché: třešeň řežte po sklizni, jabloň až ve chvíli, kdy se hlavní růst zklidnil. U obou stromů platí, že méně přesných střihů je lepší než mnoho náhodných. Cílem není strom potrestat za bujný růst, ale vrátit koruně světlo, vzduch a rovnováhu mezi listy, novými výhony a plodným dřevem.