Mravenci ve skleníku nejsou jen drobná nepříjemnost: Hlídají mšice na rostlinách (Foto: Shutterstock)
Mravenci ve skleníku nejsou jen drobná nepříjemnost: Hlídají mšice na rostlinách
Mravenci ve skleníku umějí napovědět víc než jen to, že se jim líbí teplo a sucho. Když se začnou pohybovat po rajčatech, paprikách nebo okurkách, často tím prozradí skrytou kolonii mšic
Mravenci ve skleníku často nejsou problém sami o sobě, ale tím, že aktivně chrání mšice na rostlinách. Mšice sají šťávu z mladých výhonů, listů a poupat a vylučují sladkou medovici, která je pro mravence lákavým zdrojem potravy. Právě proto se kolem napadených rostlin začnou objevovat pravidelné mravenčí trasy. Mravenci se k mšicím vracejí opakovaně, brání je před přirozenými nepřáteli a mohou přispět k tomu, že se napadení drží na rostlinách déle, než by bylo bez jejich přítomnosti.
Ve skleníku se problém rozjede rychleji
Skleník vytváří pro mšice i mravence příznivé prostředí. Je v něm teplo, prostředí je často chráněno před deštěm a vítr tam rostliny neomývá tak jako venku. Mšice se proto mohou rychle množit hlavně na mladých, měkkých částech rostlin, kde mají snadný přístup k rostlinným šťávám. U rajčat, paprik, okurek nebo sazenic stačí několik přehlédnutých jedinců a během krátké doby se objeví zkroucené listy, lepkavý povrch a zpomalený růst. Mravenci pak fungují jako viditelný signál, že se na rostlinách děje něco dalšího.
Nejjednodušší kontrola začíná pozorováním. Pokud mravenci jen občas přeběhnou po zemi, nemusí jít o zásadní potíž. Zpozornět je dobré ve chvíli, kdy po stoncích pravidelně míří nahoru a vracejí se po stejné trase. Tehdy prohlédněte spodní strany listů, vrcholky výhonů, poupata a mladé přírůstky. Mšice mohou být zelené, černé i šedavé a někdy splývají s rostlinou. Prozradí je také lesklá lepkavá medovice, deformované lístky nebo drobné svlečky na povrchu listů.
Likvidovat jen mravence nestačí
Častou chybou je zaměřit se pouze na mraveniště nebo cestičky a nechat mšice bez zásahu. Pokud na rostlinách zůstanou, mravenci se k nim obvykle vrátí nebo se objeví noví. Základem je proto snížit počet mšic přímo na rostlinách. U menšího napadení pomůže ruční setření, opatrné omytí proudem vody nebo odstranění silně napadených vrcholků, pokud to rostlina snese. U přípravků na ochranu rostlin je vždy potřeba volit takové, které jsou určené pro konkrétní plodinu a použití ve skleníku, a řídit se etiketou. U jedlých plodin je to zvlášť důležité.
Mravencům znepříjemněte přístup k rostlinám
Jakmile začnete řešit mšice, má smysl přerušit i mravenčí trasy. U pěstování v nádobách pomůže posunout květináče, zkontrolovat podmisky a odstranit zbytky sladkých plodů nebo jiné zdroje potravy. U vyvýšených záhonů a rostlin vedených na oporách je dobré sledovat, kudy se mravenci dostávají ke stonkům. Někdy stačí pravidelně narušovat jejich cestičky a udržovat okolí rostlin čisté, jindy je potřeba řešit hnízdo v blízkosti konstrukce nebo pod dlažbou. Prudké zásahy přímo u kořenů ale mohou poškodit rostliny, proto se vyplatí postupovat opatrně.
Ve skleníku se vyplatí kontrolovat rostliny průběžně, hlavně mladé výhony a spodní strany listů. Jakmile se objeví první mšice, je zásah jednodušší než ve chvíli, kdy už jsou listy pokryté medovicí a po stoncích chodí mravenci v proudu. Dobré větrání, nepřehnojování dusíkem a odstranění oslabených nebo silně napadených částí rostlin snižují podmínky, které mšicím nahrávají. Praktické pravidlo je jednoduché: když ve skleníku vidíte mravence na rostlinách, nekontrolujte jen zem, ale hlavně listy a nové výhony.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!