Červenec rozhoduje o druhé sklizni: co zasít na volné záhony a čemu se vyhnout (Foto: Shutterstock)
Červenec rozhoduje o druhé sklizni: co zasít na volné záhony a čemu se vyhnout
Záhon po česneku nebo raných salátech nemusí zůstat prázdný. V červenci se vyplatí sáhnout po rychlé zelenině, meziplodinách i stínu a zálivce.
Červencový záhon po sklizeném česneku může dát ještě jednu úrodu, ozdravit půdu nebo se proměnit v podzimní dekoraci, pokud mu hned po sklizni dáte nový plán. Polovina léta není konec zahradnické sezony. Právě po česneku, raných salátech nebo první vlně ředkviček zůstávají na zahradě volná místa, která by byla škoda nechat do jara zarůstat plevelem. Červenec ale není duben. Kdo zopakuje jarní postup bez ohledu na horko, dlouhý den a vysychající půdu, často místo křehké zeleniny sklidí hořké listy, dřevnaté bulvičky nebo vůbec nic.
Po česneku nejdřív ukliďte a vraťte půdě sílu
Česnek se obvykle sklízí během července. Správný okamžik napoví samotná rostlina: část listů žloutne a zasychá, u paličáků se začíná narovnávat květní stvol. Sklízet se vyplatí za suchého počasí a hlávky raději podebrat rycími vidlemi než tahat silou za nať. Méně poškozený česnek se lépe skladuje.
Jakmile je záhon prázdný, neměl by zůstat bez péče. Z půdy je potřeba odstranit zbytky kořenů, šupiny i zapomenuté stroužky. Povrch stačí lehce nakypřit, doplnit vyzrálým kompostem a důkladně zalít. Pokud byl porost napaden hnilobou nebo jinými chorobami, rostlinné zbytky nepatří do kompostu. Mohly by v něm zůstat původci problémů pro další sezonu.
Rychlá zelenina ano, ale letní výsev potřebuje stín a vodu
Na uvolněné místo lze v červenci vysít rychle rostoucí druhy, které ještě do podzimu stihnou dorůst. Hodí se rukola, kopr, špenát, ředkvičky nebo letní a podzimní odrůdy salátů. Právě u ředkviček a salátů je ale nutné počítat s tím, že horké léto jim nesvědčí stejně jako chladné jaro.
Ředkvičky i saláty patří mezi plodiny citlivé na délku dne a teplotu. Jakmile je den velmi dlouhý a záhon se přehřívá, rostlina má tendenci přesměrovat síly do květu a semen. Zahradníci tomu říkají vybíhání do stonku. U ředkviček se pak ztrácí šťavnatost, bulvičky tvrdnou a pálí, u salátů se objevuje hořkost.
Letní výsev proto musí vypadat jinak než jarní. Pomáhá polostín, například mezi vyšší zeleninou, pod rajčaty nebo kukuřicí. Na mladé rostliny lze použít také lehkou netkanou textilii, která omezí přímý žár. Stejně důležitá je pravidelná vláha. Přesušená a rozpálená půda urychluje dřevnatění i vybíhání, proto se vyplatí zalévat častěji menšími dávkami a záhon zakrýt mulčem z posekané trávy nebo slámy.
Když nechcete další sklizeň, zasejte meziplodiny
Ne každý záhon musí v létě znovu živit kuchyni. Někdy je lepší využít volné místo k obnově půdy. Meziplodiny zakryjí povrch, omezí plevele a pomohou zabránit vyplavování živin během podzimních dešťů.
Po česneku se uplatní svazenka, bílá hořčice, vikev nebo lupina. Bobovité druhy, mezi něž patří například vikev a lupina, zároveň obohacují půdu o dusík. Praktické jsou i směsi více meziplodin, protože různé kořenové systémy pracují v půdě odlišně a záhon může být na jaře kypřejší.
Naopak cibuloviny by se po česneku vracet neměly. Cibule, pórek, šalotka ani pažitka nejsou vhodnými následovníky, protože je ohrožují podobné choroby a škůdci. Pokud to prostor dovolí, je rozumné dopřát cibulovinám na stejném místě alespoň tříletou přestávku.
Červenec je poslední jistý termín pro okrasnou kapustu
Volné místo na zahradě nemusí sloužit jen zelenině. Červen a červenec jsou klíčovým obdobím pro výsev okrasné kapusty, která v létě působí nenápadně, ale na podzim se stane výraznou ozdobou záhonů i nádob. Barvy ve středu růžice se ukážou až s chladnými nocemi, obvykle když teploty klesnou pod 10 °C.
Rostlina potřebuje do ochlazení narůst. Pěstitelské materiály počítají zhruba se 75 dny od výsevu do chvíle, kdy má kapusta vstoupit do chladnější fáze. Proto má červencový výsev smysl, zatímco srpen už bývá nejistý. Pozdě zaseté rostliny mohou zůstat malé a podzimní efekt bude slabší.
Vybarvení podporují chladnější dny a noci, naopak přebytek dusíku v závěru růstu udržuje listy zelené. Jakmile růžice doroste do konečné velikosti, stačí ji už hlavně zalévat. Protože jde stále o brukvovitou rostlinu, vyplatí se chránit ji jemnou sítí a kontrolovat spodní strany listů. Housenky dokážou dekorativní růžici znehodnotit ještě dřív, než se začne barvit.
Největší chyba je nechat záhon bez rozhodnutí
Červencové zahradničení není o tom vysít všechno, co zbylo v sáčcích. Lepší je vybrat jednu roli pro každý volný záhon: rychlá sklizeň, regenerace půdy nebo podzimní okrasa. Podle toho se liší výsev, zálivka i následná péče. Kdo přizpůsobí letní práci horku, délce dne a střídání plodin, získá ze stejného kusu půdy mnohem víc než jen prázdné místo po sklizni.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!