Voda mizí z řek i ze záhonů. Největší letní chyba je zalévat hned

Radbuzou ve Staňkově proteklo v úterý 14. července jednu chvíli jen 200 litrů vody za sekundu, tedy méně než dosavadní historické minimum z roku 1950. Sucho se tak neukazuje jen na zahradních záhonech, ale i v řekách, rybnících a nádržích. Horké dny svádějí k jednoduché reakci: vzít konev nebo hadici a přidat rostlinám vodu. Jenže právě v období, kdy se průtoky řek pohybují na minimech a některé rybníky zůstávají hluboko pod běžnou hladinou, se vyplatí zalévat s větší rozvahou. Ne každá svěšená rostlina má skutečně žízeň a ne každá zálivka se dostane ke kořenům.

Sucho už není jen problém záhonu

Na Radbuze ve Staňkově, kde se měří od roku 1930, byla hladina při mimořádně nízkém průtoku na devatenácti centimetrech. Hranice sucha je přitom na tomto místě uváděna při 788 litrech za sekundu. Vlastimil Brašna z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu připomněl, že dosavadní minimum z roku 1950 činilo 230 litrů za sekundu.

Slabé průtoky se netýkají jen Radbuzy. Špatně jsou na tom v regionu také Úslava, Střela nebo Zubřina. Na Úterském potoce v Trpístech se měřená hladina pohybovala kolem nuly až jednoho centimetru a průtok jen v jednotkách litrů za sekundu. Dispečer Povodí Vltavy Karel Zelenka upozornil, že měření může být u takto nízkých hodnot zkreslené, drobný průtok tam ale podle terénních informací zřejmě zůstává.

Sucho je vidět i na vodních plochách. Hracholuská přehrada na Mži klesá tempem přes čtyři centimetry denně, protože do ní přitéká méně vody, než kolik musí podle manipulačního řádu odtékat. Hladina je zhruba metr a čtvrt pod ideálním letním stavem. U plzeňské Bolevecké soustavy chybí v nejvýše položeném Šídlovském rybníku sedmdesát centimetrů vody, Velký bolevecký rybník byl ve středu 26 centimetrů pod stavem.

Svěšené listy ještě neznamenají žízeň

Na zahradě se sucho často posuzuje podle vzhledu rostlin. Během odpoledního vedra ale některé druhy přirozeně svěsí listy, aby omezily ztrátu vody. Večer se po ochlazení mohou zase narovnat. Pokud v tu chvíli přidáme další vodu jen podle prvního dojmu, nemusí to rostlinám pomoci.

Spolehlivější je zkontrolovat půdu několik centimetrů pod povrchem. Horní vrstva dokáže v horku rychle oschnout a popraskat, zatímco kolem kořenů může být ještě vlhko. Další zálivka by pak mohla půdu zbytečně přemokřit. V přemokřené zemině ubývá vzduchu a kořeny v ní hůř fungují.

Častou chybou je také každodenní symbolické zalévání. Trocha vody smočí jen povrch, ale ke kořenům se jí dostane málo. Rostlina si pak nevytváří hlubší kořenový systém a při krátkém výpadku zálivky vadne rychleji. Lepší službu udělá vydatnější a pomalejší zálivka, která má čas vsáknout se níž.

Když voda po povrchu utíká

Po několika horkých dnech může půda ztvrdnout tak, že vodu nepřijímá. Zahrádkář pak vidí loužičky nebo proud, který odtéká stranou, a přesto má pocit, že zalil dost. Ke kořenům se ale dostane jen zlomek vody. V takové situaci pomáhá zpomalit. Zalévat po menších dávkách, chvíli počkat a teprve potom pokračovat. Zemina se postupně zvlhčí a začne vodu lépe přijímat. Smysl má také chránit povrch půdy mulčem, například kůrou, štěpkou nebo posekanou trávou. Vrstva mulče omezuje odpařování, stíní půdu před přímým sluncem a pomáhá udržet vláhu déle tam, kde ji rostliny využijí.

Některé části zahrady budou i při rozumné péči zůstávat horké, kamenité a chudé na vláhu. Typicky jde o jižní nebo jihozápadní stanoviště, kde se půda rychle přehřívá. Právě tam dává smysl vybírat rostliny, které sušší podmínky snášejí přirozeně.

Suchá místa nemusí zůstat prázdná

Zahradnice Ludmila Svobodová z Prahy doporučuje pro taková místa rozmarýn. Pochází ze Středomoří, roste i na kamenitých svazích s minimem vody a lépe snáší sucho než přemokření. Vyhovuje mu lehká, propustná zemina s příměsí písku nebo štěrku. V těžké jílovité půdě je vhodné stanoviště před výsadbou odlehčit, případně zvolit vyvýšený záhon.

Rozmarýn potřebuje po výsadbě zakořenit, potom už ale nevyžaduje častou zálivku. Čím více světla a tepla má, tím lépe prospívá a tím výraznější může být jeho aroma. Hodí se nejen do zahrady, ale i na terasu, balkon nebo parapet.

Suché léto tak nemění jen stav řek a rybníků, ale i způsob, jak přemýšlet o zahradě. Voda je nejúčinnější tehdy, když se dostane ke kořenům, zůstane v půdě co nejdéle a není používána jen jako automatická reakce na horký den.