V tropických vedrech nestačí jen hodně pít: Rozhoduje také to, co si nalijete do sklenice

V tropických dnech tělu často pomůže víc chladná voda na předloktí, zápěstí nebo šíji než ledová koupel nohou, a samotné popíjení čisté vody nemusí stačit, pokud se hodně potíte. Horko svádí k rychlým řešením: ponořit chodidla do ledové vody, dát si co nejstudenější nápoj, sednout si k ventilátoru a doufat, že tělo vydrží. Jenže právě nejprudší ochlazování nebývá vždy nejúčinnější. Organismus potřebuje odvádět přebytečné teplo postupně a zároveň doplňovat to, co ztrácí potem. V praxi to znamená spojit dvě jednoduché věci: chladit místa, kudy proudí krev blízko povrchu těla, a při větším pocení myslet i na minerální látky.

Předloktí, zápěstí a šíje ochladí tělo cíleněji

Chodidla působí jako logická volba, protože bývají v létě unavená a rozpálená. Pro ochlazení celého těla ale dávají větší smysl partie, kde jsou dobře dostupné cévy. Patří mezi ně předloktí, zápěstí a zadní část krku. Když se tato místa zchladí, ochlazená krev může pomáhat s odvodem tepla do dalších částí organismu.

Výzkumníci z Penn State University sledovali u starších dospělých vliv ponoření předloktí do chladné vody během pobytu ve vysokých teplotách. Ukázalo se, že tento jednoduchý postup může snížit tepelnou zátěž organismu. Právě starší lidé jsou v horku zranitelnější, protože schopnost regulovat tělesnou teplotu s věkem slábne. Pocení nemusí být tak účinné a cévy reagují pomaleji.

Doma přitom není potřeba nic složitého. Po návratu z rozpálené ulice stačí na několik minut opláchnout předloktí a zápěstí chladnou vodou nebo si na šíji přiložit vlhký chladný ručník. Stejný princip lze využít po práci na zahradě nebo po pohybu venku, kdy tělo ještě nějakou dobu drží teplo.

Ledová voda může účinek zhoršit

Častou chybou je snaha ochladit se co nejrychleji. Příliš studená voda ale může způsobit stažení cév, což odvod tepla spíš omezí. Vhodnější je voda chladná, ne ledová. Tělo tak nedostane prudký teplotní šok a ochlazení probíhá šetrněji.

Podobně je dobré přemýšlet i o studených nápojích. Ledové pití sice přinese okamžitý pocit osvěžení, ale pro organismus představuje prudkou změnu teploty. V horku proto dává smysl pít nápoje vlažné nebo jen mírně chlazené, zvlášť pokud je člověk přehřátý po pobytu venku.

Když se hodně potíte, tělo ztrácí víc než vodu

Pocení je přirozený způsob, jak se tělo ochlazuje. Spolu s vodou ale odcházejí také minerální látky označované jako elektrolyty. Patří mezi ně sodík, draslík, hořčík, vápník a chloridy. Podílejí se na hospodaření s tekutinami v buňkách, fungování svalů i přenosu nervových vzruchů.

Pokud člověk v horku hodně pije pouze čistou vodu s nízkým obsahem minerálů a zároveň se výrazně potí, může ztracené elektrolyty dál ředit. Tento stav se označuje jako hyponatremie a může se projevit malátností, bolestí hlavy, poklesem krevního tlaku nebo svalovými záškuby. Neznamená to, že by čistá voda nebyla důležitá. Znamená to, že při extrémním horku nebo fyzické námaze nemusí být sama o sobě vždy dostačující.

Domácí elektrolytový nápoj stačí zařadit cíleně

Pro běžné horké dny a mírnou aktivitu se hodí spíše hypotonický nápoj, který má nižší koncentraci iontů a sacharidů než tělesné tekutiny a rychle se vstřebává. Izotonické nápoje mají koncentraci iontů srovnatelnou s lidskou plazmou a bývají vhodnější při intenzivním sportovním výkonu trvajícím déle než hodinu. Pro celodenní popíjení bez zátěže mohou zbytečně přidávat cukr a zatěžovat žaludek.

Jednoduchou domácí variantu lze připravit z půl litru vody, šťávy z poloviny citronu, limetky nebo pomeranče, čtvrtiny čajové lžičky mořské či himalájské soli a jedné až dvou lžiček medu nebo javorového sirupu. Citrus dodá chuť a draslík, sůl sodík a chloridy. Med nebo sirup doplní rychlou energii a podpoří vstřebávání sodíku s vodou. Část vody lze nahradit kokosovou vodou, která přirozeně obsahuje draslík a hořčík.

Takový nápoj nemá nahradit pitný režim na celý den. Vhodnější je dát si jednu sklenici ráno, během nejteplejší části dne nebo po fyzické aktivitě. Základem zůstává pravidelné pití, omezení dlouhého pobytu na přímém slunci a přesunutí náročnější práce na ráno nebo večer.

Kdy už horko neřešit domácími triky

Ochladit zápěstí, předloktí nebo šíji a doplnit tekutiny s minerály může v parném dni ulevit, ale nejde o náhradu lékařské pomoci. Pokud se objeví silná slabost, zmatenost, závratě nebo člověk přestane pociťovat žízeň i při vysokých teplotách, je namístě vyhledat odbornou pomoc. Zvláštní pozornost si zaslouží starší lidé, u nichž může přehřátí nastupovat rychleji.