Češi chtějí k moři i v horku: jak bezpečně cestovat a přežít vedra doma

Češi se ani v roce 2026 nevzdávají letních dovolených u moře, přestože léto stále častěji provázejí extrémní vedra, zdravotní rizika a obavy z výpadků elektřiny. Cestovní kanceláře hlásí návrat poptávky na úroveň předchozí sezóny, skepsí kolem nedostatku leteckého paliva se nepotvrdila a zájem o zájezdy, včetně last minute nabídek , dál roste. Současně ale zdravotnické autority upozorňují, že vlny veder jsou tichým zabijákem a stát i odborníci nabádají k lepší přípravě domácností na možné blackouty.

Tento text propojuje dva pohledy na letošní léto: jak Češi cestují a kde chtějí trávit dovolenou, a zároveň jak se v době tropických teplot chránit před přehřátím, jaká práva mají zaměstnanci v horku a jak se připravit na případný výpadek proudu. Společným jmenovatelem je jednoduchá otázka: jak si užít léto, ale zároveň ho přežít ve zdraví a bez zbytečných rizik.

Češi cestování neodpískali: poptávka po dovolených je zpět

Navzdory pochybnostem, zda geopolitické napětí a obavy z drahého leteckého paliva neodradí Čechy od cestování, se ukazuje opak. Podle velkých cestovních kanceláří se po jarním výpadku prodejů zájezdy vrátily na loňskou úroveň a v některých týdnech ji dokonce překonávají.

Cestovní kanceláře potvrzují, že:

• nedostatek kerosinu se nekoná – paliva je dostatek a cena ropy je srovnatelná s loňskem, což stabilizuje i náklady na leteckou dopravu,
• poptávka po zájezdech je vyšší než loni touto dobou – zejména po uklidnění situace na Blízkém východě se prodeje v posledních týdnech znatelně zvedly,
• celkový objem prodaných zájezdů dosahuje loňských čísel, a to i přes slabší březen a duben.

Řada klientů s nákupem dovolené na jaře vyčkávala, ale chuť cestovat nezmizela. Jakmile se bezpečnostní situace v některých regionech uklidnila a ukázalo se, že dramatický růst cen letenek nehrozí, začali lidé zájezdy rychle doplňovat.

First minute vs. last minute: Češi plánují pragmaticky

Výrazným trendem letošního léta je pragmatický přístup k plánování dovolené. Češi chtějí mít jistotu, že skutečně odletí, a zároveň trvají na konkrétní destinaci i hotelu. To se odráží v nákupním chování:

• zhruba polovina klientů nakupuje v režimu first minute – tedy s velkým předstihem, aby měli garantovaný termín, hotel i cenu,
• stále silná je ale i skupina lovců last minute nabídek, kteří jsou flexibilní a jsou připraveni odletět třeba za dva dny.

Cestovní kanceláře hlásí, že zájem o last minute dovolené je v posledních týdnech dokonce vyšší než loni. Důvodem je kombinace cenové atraktivity a skutečnosti, že pro mnoho Čechů je léto bez moře nepředstavitelné. Často pak vychází kompletní pobyt u moře, a to včetně letecké dopravy a all inclusive, levněji než srovnatelný pobyt v tuzemsku.

Kam Češi míří: konzervativní volby i nové hvězdy léta

Čeští turisté zůstávají ve výběru destinací spíše konzervativní, ale postupně objevují i nové lokality. Vlastním autem lidé nadále nejčastěji míří do Chorvatska či do sousedních zemí, zatímco s cestovními kancelářemi létají především do tradičních letních destinací.

Nejoblíbenější destinace s cestovní kanceláří

• Řecko – dlouhodobý favorit díky ostrovům, rozmanité nabídce hotelů a rodinné atmosféře,
• Španělsko – zejména pobřeží a ostrovy, lákající kombinací pláží a městského zázemí,
• Turecko – silné díky rozsáhlým all inclusive resortům a dobrému poměru cena/výkon,
• Egypt – oblíbený pro jistotu teplého počasí a potápění,
• Itálie – stabilní klasika, dostupná autem i letecky.

Rostoucí hvězdy a alternativy

• Albánie – stále častěji zmiňovaná jako cenově dostupná alternativa k přelidněným letoviskům,
• Madeira – „věčně zelený“ ostrov pro ty, kteří hledají kombinaci mírnějšího klimatu, přírody a turistiky,
• Bulharsko – tradiční volba pro rodiny s dětmi, které hledají nižší ceny,
• Malta – jedna z nejrychleji rostoucích evropských destinací, kde prodeje zájezdů meziročně vyskočily o desítky procent.

Společným jmenovatelem většiny pobytů je all inclusive u moře. Češi oceňují komfort, předem známé náklady a minimum starostí na místě. Zároveň jsou ale ochotní vyzkoušet i nové destinace, pokud nabízejí pohodlné spojení a konkurenceschopnou cenu.

Vedra jako tichý zabiják: zdravotní rizika doma i na dovolené

Zatímco cestovní kanceláře mluví o rekordním zájmu o moře, zdravotníci upozorňují na druhou stranu mince: extrémní horka. Světová zdravotnická organizace označuje vlny veder za „tichého zabijáka“, který má v Evropě na svědomí statisíce obětí. Vysoké teploty přetěžují organismus, zhoršují průběh chronických onemocnění a mohou vést k přehřátí či úpalu.

Kdo je nejvíce ohrožen

• senioři – hůře se přizpůsobují teplotním výkyvům a často méně pociťují žízeň,
• malé děti – mají nedostatečně vyvinutou termoregulaci,
• těhotné ženy – jejich organismus je již tak více zatížen,
• chronicky nemocní – zejména kardiaci, lidé s nemocemi cév, ledvin či dýchacích cest,
• lidé pracující venku – stavební dělníci, zemědělci a další profese vystavené přímému slunci.

Jak poznat přehřátí organismu

Přehřátí se může rozvíjet nenápadně. Mezi varovné signály patří:

• výrazná únava a slabost,
• bolest hlavy a pocit na omdlení,
• závratě nebo poruchy rovnováhy,
• svalové křeče, zejména v nohách,
• kolaps, v krajním případě úpal s poruchou vědomí.

Vysoké teploty vedou k rychlé ztrátě vody a minerálů, což zatěžuje srdce, cévy i ledviny. To platí jak pro domácí prostředí, tak pro dovolenou v jižních destinacích, kde jsou teploty často ještě vyšší a lidé se více spoléhají na klimatizaci.

Práce v horku: povinnosti zaměstnavatelů a nároky zaměstnanců

Vedra se netýkají jen volného času a dovolených, ale také pracovního prostředí. Zákon sice neurčuje jednotnou maximální teplotu pro všechna pracoviště, ale zaměstnavatelé mají jasnou povinnost chránit zdraví zaměstnanců a minimalizovat rizika spojená s nadměrnou tepelnou zátěží.

Rozdělení prací podle náročnosti

Vládní nařízení rozděluje práce do osmi tříd podle fyzické náročnosti. Od zařazení konkrétní činnosti se odvíjí, jaké podmínky musí zaměstnavatel zajistit – včetně režimu pitného režimu a případných přestávek.

• U méně náročných profesí (např. kancelářská práce) se obvykle vyžaduje zajištění dostatečného množství pitné vody a možnost větrání či klimatizace.
• U fyzicky náročných profesí (např. manuální práce venku nebo ve výrobě) jsou požadavky přísnější – ochranné nápoje musí doplňovat nejen tekutiny, ale i minerály.

Poskytované množství nápojů má pokrýt alespoň 70 procent ztracených tekutin a minerálů během osmihodinové směny. Zaměstnavatel by měl rovněž zohlednit časovou organizaci práce – například přesunout nejnáročnější činnosti mimo nejteplejší část dne, pokud je to možné.

Riziko blackoutů: jak se připravit na výpadek proudu

Vlny veder zvyšují nároky na elektrickou síť. Klimatizace, chlazení a další spotřebiče zvedají spotřebu elektřiny, což může v extrémních případech přispět k lokálním či rozsáhlejším výpadkům. Přestože takové situace nejsou v Česku běžné, odborníci doporučují, aby byly domácnosti připravené.

Domácí příprava na 72 hodin

Podle doporučení krizových orgánů by měla mít každá domácnost zásoby na nejméně 72 hodin. Základ tvoří:

• dostatečné množství pitné vody,
• trvanlivé potraviny, které nevyžadují chlazení ani složitou přípravu,
• základní léky a osobní medikace,
• alternativní zdroje světla – baterky, čelovky, případně svíčky,
• nabité powerbanky pro mobilní telefony a základní elektroniku.

Co dělat, když elektřina vypadne

Při výpadku proudu odborníci doporučují:

• odpojit většinu spotřebičů od sítě – zejména citlivou elektroniku, aby ji nepoškodilo případné přepětí po obnovení dodávek,
• nechat zapojené jen nezbytné přístroje (např. lednici, pokud je to možné),
• po obnovení dodávky nezapínat všechny spotřebiče najednou, ale postupně, s odstupem zhruba 10–15 minut,
• co nejméně otevírat lednici a mrazák, aby se prodloužila doba, po kterou udrží nízkou teplotu.

Moderní chladničky a mrazáky vydrží bez proudu několik hodin, přesná doba ale závisí na typu spotřebiče, okolní teplotě a míře naplnění. V horku proto dává smysl mít část zásob v podobě potravin, které nevyžadují chlazení.

Jak si užít léto a snížit rizika: praktické shrnutí

Léto 2026 ukazuje, že Češi se cestování nevzdávají. Zájezdy u moře jsou opět na vrcholu zájmu, palivová krize se nekoná a cestovní kanceláře lákají jak na first minute jistotu, tak na last minute slevy. Zároveň ale platí, že extrémní vedra nejsou jen nepříjemností, ale i reálnou hrozbou pro zdraví – a to jak doma, tak na dovolené.

Co z toho plyne pro jednotlivce i domácnosti?

• Plánujte dovolenou s rezervou – pokud je pro vás klíčový konkrétní hotel či termín, vyplatí se first minute. Pokud jste flexibilní, můžete profitovat z last minute nabídek, ale počítejte s menší možností výběru.
• Myslete na horko i u moře – dodržujte pitný režim, vyhýbejte se největším vedrům a nepodceňujte signály přehřátí. Klimatizace je pomocník, ale může svádět k podcenění rizik venku.
• Znajte svá práva v práci – v horku máte nárok na ochranné nápoje a bezpečné pracovní podmínky odpovídající náročnosti práce. Pokud je vám špatně, situaci neignorujte.
• Připravte se na možné výpadky proudu – základní zásoby na tři dny, baterky a plán, co udělat při blackoutu, se mohou hodit nejen během veder, ale i při jiných mimořádných událostech.

Léto může být obdobím odpočinku i zvýšeného rizika. Zkušenost cestovních kanceláří i doporučení zdravotníků ukazují, že klíčem je informovanost a rozumná příprava. Češi si moře odepřít nechtějí – a pokud k cestování i každodennímu fungování v tropických teplotách přistoupí s rozumem, nemusí to ani dělat.